Magda z Tii nechtěla nic dostat, ale kdyby se Tia rozmluvila, rozhodně jí to nebude vadit. Nebyla žádná podlá kačena, ale když v něčem viděla jakoukoliv příležitost pro sebe, neváhala a snažila se jí využít. Byla totiž velice praktická.
I když ji její spolužáci měli rádi, neměla žádnou skutečnou kamarádku. Byla oblíbená pro svou pověst zodpovědné dívky a kvůli tomu, že měla vždy všechny úkoly a učivu rozuměla. Ale skutečná kamarádka, které by se mohla svěřit úplně se vším jí chyběla. Proto doufala, že ji najde v Tie.
Kdysi měla něco jako nejlepší kamarádku, to bylo ještě ve školce. Říkaly si svá dětská tajemství, hrály si společně na písku a dělaly pískové bábovičky. A pokud si dobře vzpomíná, jejich přátelství pokračovalo i ve škole. Ale přestože je všichni spojovali dohromady, nikdy pro ni Blanka nebyla ta, které by se svěřila s něčím důležitým. Ano, nějaké tehdy důležité věci jí svěřovala ráda, nicméně nyní by si s ní asi nerozuměla. Navíc Blanka si našla jinou kamarádku, která pro ni byla přednější jak Magda a proto se Magda velkých přátelství trochu bála. Bála se toho, že někomu svěří svá tajemství a dotyčný, či spíše dotyčná, ji pak zradí, opustí a její tajemství vyzradí. A přitom chtěla aby jí Tia řekla své tajemství, které si pečlivě střeží.
Začala si uvědomovat, že se chová pokrytecky a hlavně sobecky. Chce znát cizí duši, ale tu svou není schopná odhalit. Rozhodla se, že se k Tii bude chovat jako skutečná kamarádka. Navíc cítila, že jí může důvěřovat, že Tia není z těch, co zrazují, ale spíše z těch, co byli zrazeni.
Doma začala ihned hledat nejlepší obchody v Praze, které mají nejen bohatý výběr, ale i slušné ceny a nejsou moc z ruky. Vybrala několik nejzajímavějších míst, kam by se mohly podívat a taky jednu fajn pizzerii, kde se můžou najíst. Taky popřemýšlela o sobě a o tom, co zažila a s čím by se mohla Tii svěřit. Doufala, že když se ona otevře jí, tak se i Tia svěří. Netoužila po ničem tak moc, jako po tom být dobrou kamarádkou.
Dobrý