Chyběla jsem na laboratorku a toto jsem musešla vypracovat místo ní.
Je to nejsvrchnější vrstva zemské kůry. Je prostoupená vodou, vzduchem a organismy. Vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů jako je čas a teplota.
Složení půdy
Hlavní složkou půdy je zvětralá mateční hornina. Je to zdroj minerálních látek pro rostliny. V průběhu let se vlivem erozních faktorů tvrdá skála rozpadá a drobí až z ní je základ pro půdu. Materiál z mateční horniny může být dvojího původu. Buď vznikl přímo na místě, a nebo je dopraven z jiného místa. (naplaveniny). Cizí materiály jsou důležité kvůli vyšší pestrosti látek v nich obsažených.
To, co odlišuje kvalitní půdu od nadrolené skály jsou ostatní podíly půdy. Zdrojem organických látek jsou v větší míře odumřelé organismy rostlin a živočichů, část těchto látek ale také dodávají exkrementy.
Humus je tvořen odumřelými látkami organického původu (rostlinného i živočišného). Zároveň je nejúrodnější částí půdy.
Faktory ovlivňující barvu půdy
Faktory ovlivňující barvu půdního profilu jsou dva: chemické složení a půdní proces.
1)chemická složka: barevnost se projevuje při vyšším výskytu dané látky v půdě
A) Humus - způsobuje tmavě hnědé až černé zbarvení
B) Křemen, kalcit, živec, kaolinit- způsobují bělavý odstín půdního profilu
C) železité sloučeniny (hematit, geotit) - způsobují žlutohnědý až rezavě červený odstín
D) železnaté sloučeniny - způsobují světle zelený či světle modrý nádech půdy
E) sloučeniny manganu - způsobují černohnědý odstín
2)půdní proces: funguje na bázi chemických sloučenin
A) Hnědnutí (braunifikace) - způsobuje hnědnutí půd
B) Oglejení - způsobuje zelenavé, modravé či šedočerné zabarvení
C) Pseudooglejení - zanechává v půdním profilu bělavé linky či mramorování
D) rubifice - způsobuje oranžové až skořicově-červené zabarvení
E) Zasolování - v půdě zanechává bělavé linky
Půdní druhy
Podle zrnitosti dělíme půdy na půdní druhy.
A) Písčitá půda - lehká půda. Jsou to lehce obdělávatelné půdy, které mají dostatek jílových částic.
Jsou hodně provzdušněné, dobře propouští vodu, ale obsahují málo humusu.
B) Hlinitá půda - středně těžká půda. Jsou středně obdělávatelné a mají stejný podíl písčitých i jílových částic. Zemědělsky výhodné půdy, jsou rozšířené i v nížinách.
C) Jílovitá půda - těžká půda. Jsou nesnadně obdělávatelné, protože mají velké množství jílových částic. Jsou těžko prostupné pro vodu i vzduch. Tato půda je těžká a mazlavá.
D)
Vápenatá půda - je to světlá půda, která je chudá na živiny. Má v sobě velký podíl kamení. Obsahuje vápník a je silně alkalická.
Vápenatá půda - je to světlá půda, která je chudá na živiny. Má v sobě velký podíl kamení. Obsahuje vápník a je silně alkalická.
E) Kamenitá půda - obsahuje hodně drti, štěrku, kamení a jen málo jemnozemě. Tyto půdy jsou velmi propustné, výsušné, chudé na živiny a biologicky téměř nečinné.
F) Rašelinná půda - obsahuje zetlelé části rostlin, je tedy přirozeně bohatá na organický materiál. Je tmavohnědá nebo šedá.
Půdní typy
Určujeme podle půdních horizontů.
A) Černozemě - vyskytují se převážně v nížinách a jsou nejúrodnější.
B) Hnědé půdy - vyskytují se ve středních polohách. U nás jsou nejrozšířenější.
C) Hnědozemě - jsou hojně rozšířené a středně úrodné.
D) Podzolové půdy - velmi slabě úrodné, vznikají v důsledku srážek.
E) Glejové půdy - vyskytují se ve vyšších polohách, jsou těžké a zamokřené.