30.08.2010
Viděla jsem rozvrhy. V ruce držím nůž a nevím, co s ním. Pomalu si ale vzpomínám, proč jsem přišla právě do této místnosti. Chtěla jsem to udělat už dřív, ale zatím jsem se držela. Před očima se mi promítají všechny důvody, proč to nedělat. Křičí na mne, ale neposlouchám. Jsem odhodlaná, rozhodnutá a připravená. Už mě nic a nikdo nezastaví.
Ano, vím, že to není správné, ale nesuďte mne. Nevíte, proč to dělám. A stejně umřu, to nic nezmění, proto je myslím jedno, jak zemřu. Kašlu na všechno.
Jdu si ukrojit vánočku.
zemres na ukrojeni vanocky?